PHP patří do skupiny jazyků dynamicky generující stránky (zdrojový kód). Tzn. podle napsaného kódu (zdrojového kódu PHP skriptu) vygenerují zdrojový kód stránky a pošlou ho uživateli. Dokáží generovat i geometrické obrazce.
Spouštějí se na serveru, který je podporuje, a zdrojový kód je kompilován serverem. Zdrojový kód se tedy stejně jako u HTML píše v textovém editoru, ale spouští se na serveru, který podporuje PHP.
Probíhá to tak, že uživatel zadá adresu => server zkompiluje zdrojový kód PHP skriptu a pošle pomocí http uživateli vygenerovaný zdrojový kód stánky, který internetový prohlížeč zpracuje a stránku zobrazí.
Tyto jazyky umožnily obejít se bez rámů, protože stačí vytvořit velkou tabulku rozloženou kupříkladu do 3 souborů (levý sloupec, pravý sloupec a vlastní obsah ve středu), vše se zkompiluje do jedné tabulky, přičemž stačí například v adrese předat proměnou obsahující název souboru, ve kterém je hlavní obsah stránky. Viz http://www.interval.cz?id=121.
Seznamme se nyní s krátkou historií PHP. Na počátku zrodu systému stál Rasmus Lerdorf. Psal se rok 1994 a Rasmus si ve volném čase vytvořil v Perlu jednoduchý systém pro evidování přístupu ke svým stránkám. Jelikož neustálé spouštění interpretu Perlu velmi zatěžovalo WWW server, přepsal autor systém do jazyka C.
Ačkoliv byl celý systém původně určen pro osobní Rasmusovo použití, zalíbil se i ostatním uživatelům serveru a začali ho používat. Systém se stal oblíbeným a využívalo jej stále více uživatelů, kteří začali požadovat další vylepšení celého systému. Autor jej proto rozšířil, doplnil o dokumentaci a uvolnil pod názvem Personal Home Page Tools, později změněný na Personal Home Page Construction Kit.
V téže době autor zprovoznil elektronickou konferenci, která sloužila jako prostor pro výměnu zkušeností mezi uživateli systému.
Kromě již zmíněného systému pro evidování přístupů ke stránkám vytvořil pan Lerdorf i nástroj, který umožňoval začleňování SQL dotazů do stránek, vytváření formulářů a zobrazování výsledků dotazů. Program, který umožnil zpřístupnění databází na Webu, se jmenoval Form Interpreter (FI).
Celosvětovou proslulost si získal systém PHP/FI 2.0. Tento systém vznikl spojením dvou předchozích programů autora. V této podobě se jednalo o jednoduchý programovací jazyk, který se zapisoval přímo do HTML-stránek. PHP/ /FI 2.0 se rozšířilo opravdu po celém světě a pracovalo i na mnoha českých serverech.
Ve verzi PHP 3.0 se oproti předchozí verzi celý systém zrychlil a byl rozšířen o mnoho dalších funkcí. Tato verze PHP je v ostré verzi k dispozici od poloviny roku 1998. Na rozdíl od verze 2.0 běží nová verze i pod Windows. Projekt byl rozšířen a na jeho vývoji pracuje Rasmus Lerdorf s několika dalšími vývojáři. Obsah zkratky PHP nyní zcela ztrácí na svém původním významu a doporučené označení celého systému je hypertextový preprocesor PHP (PHP: Hypertext Preprocessor). My budeme používat zažitou zkratku PHP.
Vývoj PHP však není zdaleka ukončen. Do jazyka jsou přidávány stále nové možnosti, které umožňují efektivnější vytváření internetových aplikací.
Aktuální informace možno získat na http://www.php.cz.
PHP stránka (skript) je textový soubor s příponou, která mívá většinou tvar .php, .php3, .php4 nebo .phtml. Do tohoto souboru můžeme vložit HTML značky a PHP kód.
PHP kód je od HTML kódu oddělen speciálními znaky. Pro označení začátku PHP kódu se používá . Kódy označené těmito oddělovači můžeme vkládat do HTML dle libosti.
Manuál je možno si stáhnout na http://cz.php.net/docs.php v několika jazycích (i v češtině) i formátech.
Obsahuje vše, co můžeme potřebovat k psaní PHP skriptů, včetně příkladů užití některých funkcí, popisu http a mnoha dalších informací.
Jednotlivé příkazy se oddělují středníkem. Doba, po kterou smí server zpracovávat skript, je standardně nastavena na serveru na 30 sekund. Pokud potřebujeme tuto dobu prodloužit, můžeme to udělat příkazy set_time_limit() či ignore_user_abort(). Podobnější popis je uveden v PHP manuálu. Tyto příkazy je vhodné požívat jen zřídka, neboť hrozí vyčerpání systémových prostředků serveru!!!!
Nejprve si uvedeme příkaz PHPINFO(), který vypíše informace o právě používané verzi PHP a také platnou konfiguraci ze severu, kde je tento skript spuštěn.
<? phpinfo(); ?>
