Samizdatová skripta

objekt

Objekt je konkrétním výskytem (instancí) třídy

• neodděluje data od funkcí, ale naopak je propojí do 1 celku, což víc odpovídá reálnému světu (např. člověk, ať má jakékoliv oči, vlasy, výšku, váhu, tak dýchá, přijímá potravu, … funkce neexistují zvlášť, odděleně od člověka; člověk musí mít vedle vlastností i určité funkce, aby přežil). Obsahuje tedy:
  • data (jejich vlastnosti = atributy)
  • algoritmy (metody = procedury a funkce)
• objekt je tedy souhrnem určitých vlastností a schopností vykonávat určité činnosti
• objekt je vždy konkrétní instancí nějaké třídy,

Takže Kočka je třída a mám-li kočku, která se jmenuje Tonda, tak Tonda je objektem (=instancí) třídy Kočka.

• objekt poskytuje svému okolí služby pomocí metod, které obvykle pracují s interními daty objektu, nepřístupnými a neviditelnými zvenčí. Data uvnitř třídy jsou neviditelná proto, aby s nimi neoperoval nikdo jiný, než sama třída, která data zapouzdřuje, protože může obsahovat data, která potřebují specifickou práci a jejich změna by mohla napáchat více škody než užitku.
• objekt reaguje na události, sdělené zasláním zprávy, prostřednictvím metody

Objekt

• je synonymum termínu instance třídy.

Proměnná

je součástí objektu

mohou to být proměnné udržující informace o jeho stavu.

Metoda

je procedura či funkce spojená s objektem a obvykle měnící jeho stav.

Zpráva

objektu je možné zaslat zprávu, která obsahuje informaci o tom, co a jak má objekt provést.

zaslání zprávy objektu je většinou implementováno jako volání metody objektu s parametry.

Konstruktor

metoda, kterou má v některých jazycích každá třída

v některých jazycích se automaticky volá při vytváření instance třídy – slouží k vytvoření instance třídy (tj. vytvoření objektu dané

třídy

inicializuje počáteční stav instance třídy, což znamená přiřazení počátečních hodnot proměnným, alokace (= vyhrazení místa a adresace) paměti například pro pole atd.

konstruktor hlavně dosazuje odkaz na VMT (Virtual Method Table – obsahuje adresy metod); všechno ostatní mohou dělat obyčejné procedury a funkce, ale toto ne

Destruktor

metoda (objektu), která se provádí na konci života objektu (instance třídy), před tím, než se odstraní jeho záznam z paměti

měl by obsahovat kód pro uvolnění zdrojů, které byly alokovány v konstruktoru, případně dalších, které byly alokovány za dobu existence objektu

Vlastnosti objektů

• Zapouzdření (encapsulation) Každý objekt může zapouzdřovat data, která mohou být veřejná (public), neveřejná - nepřístupná (private), přístupná dědickým třídám – chráněná (protected). Podstatou zapouzření je, že objekt obsahuje data (váha, objem) a metody (nastavVáhu, nastavObjem, zjistiVáhu, zjistiObjem), a data lze měnit pouze prostřednictvím metod

  

• Polymorfismus Polymorfismus umožňuje, aby měl každý objekt metodu se stejným jménem, ale jinak definovanou, a při volání této metody odezvu pokaždé jinou, pro daný objekt správnou.
  • tutéž zprávu můžeme poslat objektům různých typů a ve chvíli odeslání nemusíme znát typ (třídu) příjemce;
  • objekty patřící do různých tříd mohou na tutéž zprávu reagovat odlišným způsobem
  • efektu polymorfismu je docíleno pomocí tzv. tabulky virtuálních funkcí (VTF = virtual table of functions)
    • každá instance která má aspoň jednu virtální metodu, obsahuje tabulku virtuálních funkcí, o jejíchž sestavování se většinou stará (bez jakéhokoli zásahu programátora) konstruktor
    • vytváření instancí probíhá od nejvyššího objektu k nejnižšímu (nejdřív Auto, potom NákladníAuto) kde se do tabulky doplní odpovídající záznamy.
  • Polymorfní metody
    • metody, které se vyskytují u více objektů (tj. mají u různých objektů stejnou signaturu), ale mají odlišnou implementaci (v různých třídách mají různé chování).
• Dědičnost
  • od existujících tříd objektů (tzv. rodičovských tříd) lze odvozovat nové třídy (tzv. dceřiné třídy)
  • potomek (dceřiná třída) dědí veškeré atributy (vlastnosti) i metody
  • potomku lze přidávat další atributy a metody anebo metody tzv. překrývat (v potomkovi lze definovat metodu se stejným názvem, jako má rodič, avšak může dělat něco jiného než v rodiči)
  • dědičnost s polymorfismem umožňují řešit velmi obecným způsobem celou řadu souvisejících úloh najednou

  Příklad dědičnosti:

  

  V jazyce UML se používá pro znázornění dědičnosti šipek, kde šipky směřují od nejnižšího objektu (např.NákladníAuto) k nejvyššímu (Auto), tedy naopak než to mám znázorněné na obrázcích, pro větší srozumitelnost.

  Třída NákladníAuto je odvozena od třídy Auto, takže pokud vytvoříme instanci typu NákladníAuto, budeme moci manipulovat jak s metodami

  • zjistiNakladovyProstor
  • nastavNakladovyProstor
  • vejdeSeNaklad

  Ale i s metodami předka, protože NákladníAuto je potomek Auta a některé metody jsou veřejné

  • nastavVáhu
  • nastavObjem
  • zjistiVáhu
  • zjistiObjem

css